Od malička jsem byl vychováván k pracovitosti a zodpovědnosti. Už ve druhé třídě jsem podstoupil přijímací zkoušky do třídy s rozšířenou výukou cizích jazyků, kam jsem se úspěšně dostal a od třetí třídy jsem se začal učit anglicky. Bylo to 2 roky po revoluci a něco takového ještě nebylo zcela obvyklé. Od páté třídy k angličtině přibyla ještě němčina. Na tuto výběrovou třídu byl vyvíjen velký tlak, abychom byli nejlepší.
Střední školu jsem si zvolil Střední průmyslovou školu stavební ve Zlíně. Škola, jejímž zakladatelem byl Tomáš Baťa a drží po celá léta tradice kvality, kdy je ve školních osnovách zařazeno více odborných předmětů, než je tomu jinde na stavebních průmyslových školách. Což bylo kantory vždy připomínáno a vyžadovány perfektní znalosti.
Výběr vysoké školy byl jasný a to stavební fakulta. Na přijímacích zkouškách a pohovorech jsem byl přijat na všechny 3 vysoké školy v republice a to v Praze, Brně i v Ostravě. Nakonec jsem zvolil tu, která má zvuk i ve světě a to České vysoké učení technické v Praze. Obor Pozemní stavby a konstrukce jsem dokončil v řádném termínu a to 5,5 roku.
Celé mé mládí bylo protkáno jednou velkou zálibou a to byl skauting, kde jsem se od 16-ti let stal skautským vedoucím a poté i vedoucím celého oddílu, se kterým jsme dokázali mnohé, např. i získat stříbrnou pozici v celostátním kole Svojsíkova závodu. V roce 2012 jsem byl mimo jiné odměněn stříbrným řádem za přínos skautingu na zlínsku. Jedním z přínosů je i každoroční vzpomínkový pochod (v roce 2018 to už bude 15. ročník) k uctění památky parašutistů skupiny CLAY vyslané z Anglie do Československa v roce 1944 (http://clay-eva.cz)
Po škole jsem zkusil štěstí ve stavební projekci ve Zlíně a to ve firmách S-projekt, a.s. a Ing. Vladimír Pokluda, ale po půl roce jsem se vrátil do Prahy a zde nastoupil na pozici Projektant bytových domů u firmy Central Group, a.s. Zde jsem pracoval 5 let.
Během této doby jsem se začal zabývat osobním rozvojem a jednáním s lidmi, kdy mi hlavní oporou byla kniha amerického spisovatele a obchodníka Dale Carnegieho, jehož lidské a přátelské návyky v obchodě jsou platné dodnes, přes to, že je uplatňoval v USA v meziválečné době.
Tyto záliby nakonec vyústily v to, že jsem se rozhodl opustit zaměstnanecký poměr a vydat se na cestu podnikatele. Mé stavební vzdělání, záliba ve fotografování a touha setkávat se s lidmi přímo nahrávala pro práci realitního makléře. Výběr realitní sítě byl už předem jasný, protože síť RE/MAX ve mně vzbuzovala důvěru už dříve. Snad i proto, že jedním ze spisovatelů – John Assaraf, jehož knížky jsem četl, byl makléřem právě v síti RE/MAX.
