Za posledních čtyřicet let přibylo v Česku neobydlených bytů pětinásobně. A od začátku 90. let je to nárůst dvojnásobný, stavbaři postavili bezmála 300 tisíc nových domů. Proč je tolik z nich prázdných?
Tři luxusní novostavby v ulici Ronalda Reagana nedaleko pražské Stromovky, celkem dvanáct dvousetmetrových bytů. V jejich oknech se ale večer nesvítí, diví se lidé z okolí. V „loftech“ evidentně nikdo nebydlí.
„Polovinu bytů jsme již prodali, na další máme rezervace. O to, jestli si je klienti pořizují k okamžitému bydlení, či jako investici, se nezajímáme,“ říká Michal Talián z developerské firmy Hochtief.
Tato apartmá v lukrativní čtvrti Bubeneč se nejspíš řadí mezi 652 tisíc českých bytů, v nichž podle statistik nikdo nebydlí. Drtivá většina z nich má pochopitelně do exkluzivity těch bubenečských daleko. Počet neobsazených bytů vzrostl od roku 1991 do roku 2011, kdy se konalo poslední „sčítání lidu“, téměř dvojnásobně z původních 372 tisíc. Přitom třeba v roce 1970 úřady napočítaly prázdných bytů pouze necelých 128 tisíc.
„Před deseti lety bylo módní tvrdit, že Česko trpí nedostatkem, proto by stát měl podporovat stavění nových bytů,“ poznamenává sociolog bydlení Martin Lux. Podle něj nás brzy čeká spíše opačný extrém – bytový nadbytek. Možná už nastal, ovšem sociolog Lux je v soudech opatrný. Sčítací komisaři totiž určili důvod, proč jsou byty neobsazené, jen u menší části z nich. „Často se mohli spolehnout třeba jen na výpověď souseda,“ říká Štěpánka Morávková z Českého statistického úřadu. U asi čtvrtiny bytů byla tedy jako příčina neobsazenosti uvedena „rekreace“, u zhruba desetiny přestavba či nezpůsobilost k bydlení. Statistická vylidněnost zhruba 400 tisíc obydlí tedy zůstává tajemstvím.
„Jezdí sem jenom na léto“
Jako ve vsi duchů se cítí starosta jihočeské vesnice Drážov. „Náš dům je obklopen šesti chalupami, které jsou prázdné. Připadám si jako jejich hlídač,“ povzdechne si Miroslav Churáň. V jeho obci je 74 domů obydleno, ale větší počet – celkem 112 – žádné obyvatele nemá. „Samozřejmě že někomu patří, ale majitelé sem jezdí třeba jen na léto,“ doplňuje starosta.
Právě v malých obcích do 500 obyvatel, k jakým se počítá i Drážov, je podíl neobsazených domů největší. Činí přibližně 30 procent bytového fondu. A v nejmenších vesničkách je ještě větší prázdno. Velká města nabízejí kolem osmi procent volných bytů.
V Jihočeském kraji je podle statistik neobydlených domů nejvíc. Jako v typickém chalupářském regionu je zřejmé, že valnou část z nich majitelé využívají k rekreaci.
„Generace Husákových dětí navazuje na trend svých rodičů a pořizuje si druhé bydlení na chalupách. O jejich koupi je v posledních letech větší zájem než dřív,“ tvrdí Aleš Juchelka z realitní kanceláře M&M Reality.
Opačná situace než na jihu Čech je ve Středočeském kraji. Tam je nejvíc neobydlených bytů, které se k rekreaci nevyužívají. „Máme tu 80 chat a 160 neobydlených rodinných domů,“ popisuje Zuzana Žižková z Obecního úřadu v Šestajovicích poblíž Prahy. Skutečně prázdných obydlí je podle ní ale maximálně deset, ve většině ostatních někdo žije, ovšem není v obci přihlášen k pobytu. Majitelé své nemovitosti pronajímají nebo tam bydlí sami, ale trvalé bydliště si vedou třeba v pražském, často obecním bytě.
Šestajovice představují další typický trend. Obec se za posledních dvacet let rozrostla z původních 1 300 obyvatel na současné tři tisíce. Téměř všechny „náplavy“ si postavily nové vilky v satelitní části vesnice. Mnoho lidí si dnes raději vybuduje novostavbu na zelené louce místo toho, aby opravili starý dům, který někdo předtím opustil.
Jiné starosti mají v Ostravě, kde volné byty přibývají každým dnem. „Není tam práce a hlavně mladí lidé se raději stěhují jinam,“ konstatuje Juchelka z M&M Reality.